Je v pořádku přijmout dostatečně dobrou možnost
Kdyby mi tohle řekl někdo nějakou dobu zpátky, pravděpodobně bych se mu vysmála. Realita je ale taková, že nikdy nemůžeme dospět k nejlepší možnosti. I se všemi recenzemi a různými pomocníky při vybírání. Je to proto, že nic nám není šité na míru, a tak jediný způsob, jak zjistit, jestli nám daná věc sedí, je skrz pokus-omyl. Ve většině případů to ale nemusí být vůbec špatně.
Na to jsem přišla začátkem neschopenky, kdy jsem nemohla používat počítač, a tak jsem se rozhodla, že všechen ten čas místo dívání se na seriály a filmy využiji na čtení. Když jsem přišla do knihkupectví, ani jsem nevěděla, co za knížky chci. Věděla jsem ale, o čem chci číst. V tom je kamenné knihkupectví dobré: Nepohltí vás až tak moc rozhodovací paralýza. Většinou byla k tématu jen 1-2 knížky, takže člověk na výběr moc neměl. Z toho jsem ale pochopila, že jsem ztrácela čas pro moje potřeby absolutně nerelevantní posedlostí. I přesto, že daná knížka nebyla perfektní, pořád mi nabídla hromadu informací, které bych jinak nevěděla a které mi pomohly v životě. A hlavně, takové informace, které jsem ani nevěděla, že je vlastně potřebuji. Příkladem může být např. „Moderní ekonomie“ nebo „Chemie bez fobie“, obě vybrané jen na základě obalu a předmluvy, ale informace z nich mi pomohly víc, než kdejaké kurzy za tisíce.
Tím samozřejmě nenabádám, ať nekriticky čtete cokoliv, co vám přijde pod ruku. Sama jsem se už několikrát spálila, hlavně u „self-help“ knížek, ale nemá smysl hledat „tu správnou“ pro oblast, o které vůbec nic nevíte. V takovém případě vám i v oboru nenáviděná knížka může přinést spoustu důležitých poznatků, které byste jinak nevěděli.